e-shop

košík je prázdný

akční nabídka

Cleaman 1:109
naše cena 347 Kč
dodací lhůta 24 h
dop. prodejní cena ve studiu 0 Kč
naše cena na Internetu
(bez DPH)
347 Kč
naše cena na Internetu
(s DPH)
420 Kč
 
 
Ovladaè solária - recepèní 2.00
dop. prodejní cena ve studiu 8423 Kč
naše cena 5890 Kč
ušetříte 1296 Kč
sleva 15 %
dodací lhůta 24 h
naše cena na Internetu
(bez DPH)
5890 Kč
naše cena na Internetu
(s DPH)
7127 Kč
 

Zdravotní problémy a řešení 

Počet alergiků se za 30 let zdvojnásobil

02. 04. 2007

V České republice významně přibylo lidí, kteří trpí různými alergiemi. Jejich léčba je už mnohem komplexnější než dřív, ale i dražší. Od ledna však pojišťovny přestaly hradit vakcínu proti bodnutí hmyzem, na které organismus reaguje šokem.

PRAHA – „Ve srovnání s obdobím před dvaceti až třiceti lety se počty lidí postižených alergickými onemocněními zvedly zhruba o 100 %,“ řekl Právu ve středu docent Vít Petrů, vedoucí lékař Centra alergologie a klinické imunologie pražské Nemocnice Na Homolce. Uvedl, že v současné době je 35 % populace tzv. atopiků, tzn., že mají zvýšené hladiny alergických protilátek, ale nemusí mít projevy alergie. 25 % je už ale alergiků, kteří zjevné projevy alergie mají, 8 % astmatiků, 12 % lidí trpí alergickou rýmou a 10 % různým ekzémem.

Onemocnění je dědičné „Když se čísla sečtou, dala by dohromady téměř celou populaci. Ve skutečnosti ale mnozí lidé trpí například jak alergickou rýmu, tak ekzémem atd.,“ řekl docent Vít. Jestliže jeden z rodičů je alergik, pak jejich dítě má ze 40 % naději, že alergikem bude také. Jsou-li oba rodiče alergici, pak toto číslo stoupá na 70 %. Léčba se musí zahájit včas a přesně zjistit, na co je třeba už i dítě alergické. Mohou to být pyly, roztoči, zvířata, ale i potraviny a z nich zejména ryby, ořechy, ale také jižní ovoce jako je kiwi, mango atd. Někteří lidé jsou alergičtí na bodnutí hmyzem, další na léky a roste počet těch, kteří trpí alergií na latex.

Až od července Léčba je z velké části hrazena pojišťovnou. Začátkem letošního roku se ale zhoršila dostupnost léčby vakcínami proti hmyzu u alergiků, kteří reagují na hmyzí bodnutí šokem, což může skončit v krajním případě i smrtí „U této vakcíny byl vysoký doplatek a revizní lékaři pojišťoven povolovali plnou úhradu. Teď to odmítají s odvoláním na rozhodnutí Nejvyššího soudu. Pacient si vakcínu musí hradit v plné výši. Je to asi tři až pět tisíc korun ročně. Na to mnozí lidé nemají peníze a od léčby ustupují, což je může ohrozit,“ uvedl docent Petrů. Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová o tom s pojišťovnami jedná. Domnívá, že výrok Nejvyššího soudu se týká pouze léčby, ne léků. Pojišťovny si ale myslí, že se týká i léků. Emmerová chce vrátit starou praxi, kdy revizní lékař lék povolil a pacient nedoplácel nic.

Zdroj: Novinky.cz ,Václav Pergl, Právo

 

 

Prudce přibývá astmatických dětí, alergologové chybí

25. 09. 2008

V Česku dramaticky přibývá dětí s astmatem. Během deseti let se jejich počet zdvojnásobil. Astma už má každé sedmé dítě. A lékaři se rozhodli, že proti tomu zasáhnou. Letos proto rozjeli Národní program proti respiračním nemocem, který má pomoci nebezpečný trend zastavit.

Chtějí se soustředit na to, aby se u dětí na nemoc přišlo dříve. Hodlají zavést program pro sledování nejohroženější části populace a propagovat nekuřáctví. „Domníváme se, že počet nemocných dětí ještě nedosáhl vrcholu,“ řekla k výskytu astmatu mezi dětmi Irena Krčmová, primářka z Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

Lékař Viktor Kašák z České iniciativy pro astma odhaduje, že mezi dětmi je nyní dvanáct až čtrnáct procent astmatiků, kteří se se svými problémy léčí. Jinými slovy, je jich něco kolem dvou set tisíc. Jenže jsou zde i děti, které astma mají, ale k lékaři s ním nechodí.

„Správně diagnostikovaných je jen třicet procent dětí, zbytek má astma, aniž o tom ví,“ odhaduje Jiřina Dvořáková, praktická dětská lékařka z Pardubic.

Problém je v tom, že když jsou děti malé (před čtvrtým rokem věku), dá se astma jen obtížně určit. „Některá vyšetření u tak malých dětí totiž nelze udělat,“ říká Dvořáková.

Astma je nevyléčitelné onemocnění dýchacích cest. Projevuje se zvýšenou dráždivostí průdušek, které se zužují a dítě se může začít dusit. Potřebuje hned lék, který průdušky rozšíří a dýchání se tím zlepší. Co astma způsobuje, odborníci nevědí, jen to odhadují.

Přeplněné ordinace Pokdu byste se chtěli objednat s astmatickými potížemi na alergologii, zřejmě uslyšíte: „Jistě, ale první volný termín máme v polovině září…“ Lékařů, kteří se specializují na alergie, je totiž zoufalý nedostatek: v celém Česku jich je jen 434. Ročně jich přibude nanejvýš deset.

Zato lidí, kteří trpí některým druhem alergie a potřebují pomoc, je téměř milion a každoročně přibývají další. Přesněji: Ústav zdravotnických informací a statistiky včera uvedl, že loni lékaři v Česku pečovali v alergologických ordinacích o více než 931 tisíc lidí.

Teď přes léto bude problém sehnat lékaře ještě palčivější, protože i oni chtějí odjet na dovolenou. „Syn se probudil osypaný pupínky. Dětská lékařka řekla, že je to asi alergie, a poslala nás ke specialistovi. Jenže všichni nám nabízeli termín nejdřív na podzim. To už nám ale bude houby platné,“ zlobí se Dagmar Masná z Průhonic.

Mezi dětmi je astmatiků už dvě stě tisíc, což znamená, že každý sedmý školák má nejzávažnější druh alergie. Počet nemocných dětí se během posledních deseti let zvýšil o více než padesát tisíc případů, což je jako by onemocnělo celé okresní město.

Celkem se za posledních deset let téměř ztrojnásobil počet lidí, kteří trpí alergiemi. Jen v Praze žije 140 tisíc alergiků. Není divu, že takové množství pacientů nejde zvládnout a čekací doby mají lékaři běžně čtvrt roku i čtyři měsíce.

Nepřítel v bytě Alergoložce Anně Křiklánové v posledních letech každý rok přibývá tisíc nových pacientů. Lékařka s pětadvacetiletou praxí tak už má ve své evidenci více než šest tisíc pacientů a počítá s tím, že jí opět další tisícovka pacientů letos přibude.

Čím to? Lékařka Jana Kratěnová ze Státního zdravotního ústavu míní, že za to může moderní doba. A taky genetika. „Jednak přibylo vnitřních alergenů, spolu s tím, jak se mění teplota a vlhkost ovzduší v domácnostech. Ty jsou navíc mnohem víc vybavené textiliemi,“ říká.

Z barevných látek i z nábytku se totiž uvolňují látky, které jsou spouštěčem alergií. Každý tak má vlastně doma v bytě vnitřního nepřítele.

Podle Kratěnové navíc velkou roli při vzniku alergií hraje i kouření cigaret v domácnosti. „Spousta lidí podceňuje, jak škodlivý je vliv pasivního kouření.“

Nejpodstatnější jsou však dědičné vlivy. „Když je otec nebo matka alergik, je třicetiprocentní šance, že dítě bude také na něco alergické,“ říká Jana Kratěnová ze Státního zdravotního ústavu.

Všeobecná zdravotní pojišťovna tvrdí, že „epidemii“ alergií už řeší. Pracuje na analýze ohledně počtu alergologů a imunologů v regionech a podle jejích výsledků bude uzavírat nové smlouvy. Znamená to, že v mnohých krajích by tak mělo v každém případě přibýt ordinací specializovaných lékařů. Což pomůže zkrátit čekací doby.

Alergie je drahá nemoc Ze statistik zdravotních pojišťoven plyne, že léčba alergiků není zrovna levná záležitost. V Praze, kde je alergiků nejvíc, stojí v průměru roční léčba pacienta přes šestadvacet tisíc. Za celou republiku je to v průměru na pacienta a rok 22 600 korun.

Autoři: Lenka Petřášková, Alena Zvěřinová Zdroj: MF DNES

 

Až 300 000 lidí trpí astmatem, aniž by o tom věděli

25. 04. 2008

Přestože na astma jsou účinné léky, z 900 000 Čechů a Češek, kteří jím trpí, se celá třetina neléčí. Příznaky jsou totiž často netypické nebo skryté, a tak kašel a krácení dechu přičítají pacienti věku či ztrátě kondice. Neléčené astma může přitom vážně poškodit plíce. Stovka lidí ročně na astma zemře. Většina mohla žít, kdyby nemoc byla včas odhalena.

„Astma je nejčastější chronickou nemocí dětí a jednou z nejčastějších chronických nemocí dospělých. Asi 300 000 lidí v Česku má nějakou podobu astmatu nebo příznaky a nevědí o tom, nejsou tím pádem diagnostikováni ani léčeni,“ uvedl Petr Pohunek z pediatrické kliniky Fakultní nemocnice Motol.

Doporučil každému, kdo trpí nočním kašlem, má ztížené dýchání či pískoty v hrudníku při nachlazení, aby si udělal test astmatu. Najde ho na internetové stránce www.cipa.cz . Nemoc připomene Světový den astmatu 6. května. Zájemci si mohou nechat ve stanu na náměstí Míru změřit funkci plic.

Astma je chronický alergický zánět průdušek. Při záchvatu se průdušky stáhnou, nemocný se cítí jako ve svěráku a nemůže popadnout dech. Dýchání mu ztěžuje stah svaloviny ve stěně průdušek a otok sliznice dýchacích cest. Potíže se zhoršují v noci a brzy ráno.

Astma se objevuje ve většině případů již v dětství „Asi 20 procent případů astmatu začíná v kojeneckém a batolecím věku, deset procent ve věku předškolním a 70 procent ve věku školním a v době dospívání. Puberta nechrání před vznikem astmatu a nepravdivé je tvrzení, že dítě z astmatu vyroste,“ upozornil lékař.

Pět procent astmatiků má průdušky zasažené zánětem tak, že běžná léčba nepomáhá. V ČR je to až 30 000 lidí. Péče je náročná časově i finančně. Roční náklady na pacienta s obtížně léčitelným astmatem jsou 330 000 korun. Zdravotním pojišťovnám se prodraží i špatně léčený pacient – výdaje na léky a pobyt v nemocnici jsou o 37 procent vyšší než u nemocného léčeného správně. Nepřímé náklady, nemocenské dávky a dřívější odchod do důchodu, jsou vyšší o 25 procent.

Pohunek dodal, že investice do preventivní léčby se vyplatí. Jeden den astmatika na jednotce intenzivní péče stojí tolik, co čtyř až pětiměsíční preventivní léčba nebo měsíční léčba těžkého astmatika. Při fakultních nemocnicích jsou pracoviště, která vyšetří nemocné s podezřením na obtížně léčitelné astma a řídí jejich léčbu.

Zdroj: ČTK
 

 

 

Alergií trpí každé třetí dítě v Česku

29. 01. 2008

Alergií trpí každé třetí dítě v Česku, za poslední desetiletí se počet alergiků a astmatiků zdvojnásobil. Novinářům to dnes řekla primářka Irena Krčmová z Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové. Podle ní bude pacientů s alergií dále přibývat. Příčinou je hlavně ovzduší zamořené prachovými částicemi.

„Alergie je největší neinfekční epidemie, genetické vlohy k ní má 3,5 milionu obyvatel Česka. Astmatem trpí 600.000 lidí, až čtvrtina obyvatel má alergickou rýmu,“ vyčíslila primářka. Poznamenala, že vrozené vlohy může probudit u svého potomka matka už před narozením. „Už v nitru dělohy ve 22. týdnu plodu vznikají u budoucího dítěte alergické protilátky,“ vysvětlila.

Lidé by si podle Krčmové měli být vědomi toho, že alergie může potkat každého. Velké nebezpečí vidí lékařka v tom, že řada potenciálních alergiků si vůbec nepřipouští, že by jejich příznaky mohly být alergickou reakcí. Alergickou rýmu považují za běžné nachlazení. Než kvůli dlouhodobým potížím konečně vyhledají lékaře, může už u nich přerůst alergické onemocnění v alergický zánět. I když se totiž člověk cítí zdráv a nemá zrovna žádné viditelné příznaky, alergický zánět v těle zůstává.

Alergické obtíže souvisejí s životním stylem a nejsou omezeny jen na určité období nebo prostředí. Alergie trápí lidi celoročně, proto je také nutná celoroční léčba. Pacient by měl trvale užívat antihistaminika, která potlačují alergický zánět.

Imunolog Jan Sýkora varoval před tím, že v souvislosti s novými regulačními poplatky pacientů a doplatky na léky stouplo finanční zatížení alergiků při léčbě. Odborníci rozhodující o cenách léků a jejich úhradách ze zdravotního pojištění údajně zvažují, že by si antihistaminika platili pacienti v plné výši.

Nyní přispívá pojišťovna na tyto léky v přepočtu 4,40 denně, ještě před pár lety to bylo sedm korun. Na měsíční léčbu doplácí nyní pacient zhruba 50 korun, pokud přijde o příspěvek pojišťovny, vydá zhruba 200 korun za měsíc. K tomu dalších 30 korun za návštěvu lékaře a stejnou částku za položku na receptu, vyčíslil odborník.

„Obáváme se, aby to nevedlo k tomu, že pacienti přestanou chodit na pravidelné kontroly k alergologovi,“ řekl Sýkora. Tyto kontroly jsou přitom velmi důležité, protože nesprávně léčená alergie může přerůst v astma. To je komplikace nejen pro pacienta, ale i pro zdravotní systém, protože to nese další náklady na léčbu.

Zdroj: ČTK
 

 

 

Alergiemi trpí až 2,5 milionu Čechů

05. 11. 2007

Různými alergiemi trpí 2,5 milionu Čechů. Mohou to být nepřiměřené reakce imunitního systému na pyly, roztoče, plísně či některé chemikálie. Dvě až čtyři procenta dospělé populace a osm procent dětí ve věku do tři let má potravinovou alergii. Řekla to alergoložka Blanka Haindlová.

Alergiemi trpí až 2,5 milionu Čechů

Praha – Různými alergiemi trpí 2,5 milionu Čechů. Mohou to být nepřiměřené reakce imunitního systému na pyly, roztoče, plísně či některé chemikálie. Dvě až čtyři procenta dospělé populace a osm procent dětí ve věku do tři let má potravinovou alergii. Řekla to alergoložka Blanka Haindlová.

U dětí se nejčastěji vyskytují alergie na mléko, vajíčka, zejména bílek, mouku, především pšeničnou, oříšky a sojové výrobky. U dospělých převažují alergie na ryby, ořechy, celer, med a mák. V menším množství se i u nich objevují také alergie na mouky, vejce a mléko.

Alergie na potraviny se projevují vyrážkami či zhoršením atopického ekzému, který se projevuje silným svěděním. Nejčastěji se objevuje takzvaný orální atopický syndrom, kdy postiženého pálí jazyk, otečou mu rty a mnohdy má i bolesti v krku. To jsou příznaky, které mohou vést k mylné diagnóze a pacienti pak dostanou antibiotika s tím, že mají angínu.

Méně se už ví, že i křeče v žaludku, pocity na zvracení, průjem a nadýmání mohou být příznakem potravinové alergie. U řady pacientů, které lékaři léčí například na žlučník, se nakonec ukáže, že mají alergii třeba na plísňové sýry, ryby, maso či zeleninu.

Alergeny v zelenině jsou obecně slabé a vyvolávají jen mírné příznaky. Již pětiminutové vaření nebo dvoutýdenní zamražení často zbavuje alergeny účinnosti. Naproti tomu bílkovina parvalbumin, která je hlavním alergenem ryb, je odolná vůči tepelnému zpracování i vůči trávicím enzymům. Je-li někdo alergický na jednu konkrétní rybu, je padesátiprocentní riziko, že alergickou reakci bude vyvolávat i jiná ryba. Alergii na ryby má v Česku asi 50.000 lidí. Někteří jsou alergičtí na maso, většinou pouze na určitý druh masa, nejčastěji na hovězí. Také tady pomáhá tepelná úprava.

Podle Haindlové se počet pacientů s potravinovou alergií zvyšuje, především se nově objevují alergie na konzervační látky obsažené v džusech a na barviva z limonád. Také nově dovážená burská pomazánka a různé oplatky a sušenky zvyšují počet alergiků na burské oříšky.

Lidé, kteří jsou alergičtí na pyly, trpí dvakrát až třikrát častěji na potravinové alergie než běžná populace.

Nejlepším lékem na potravinovou alergii je dieta. U lehčích alergií lze užívat antihistaminika nové generace, které alergie tlumí bez vedlejších účinků.

Konzumace stravy, na kterou má tělo alergickou reakci, aktivizuje imunitní systém organismu, který proti určité složce potraviny začne vytvářet protilátky. Jde o obranou reakci, kdy tělo produkuje histamin a další chemické látky, které spouští alergické symptomy. V tom se potravinová alergie liší od potravinové intolerance, kdy tělo neumí některé látky v potravě zpracovat.

Autor: ČTK


Řešení

Naše řešení obsahuje tři možnosti řešení:


První je určena pro osoby, které chtějí předejít problémům způsobující civilizační choroby. Jedná se o možnost vytvoření solných obrazů do rodinných domů, kanceláří, dětských pokojů atd. Vytvořením solných obrazů eliminujete škodlivé záření v místnostech a tím zlepšujete prostředí ve kterém se pohybujete. Podrobné informace získáte na této stránce.


Druhá varinta je určena pro osoby, kteří již pociťují problémy a trápí je různé druhy potíží, případně mohou si dovolit vybudovat vlastní somácí solnou jeskyni. Domácí solná jeskyně slouží k léčení a relaxaci a více informací získtáte na zde.



1

Třetí varianta je profesionální řešení pro investory, kteří chtějí vydělávat pomocí nové služby SOLNÁ JESKYNĚ NOVÉ GENERACE.



 

 Potřebujete více informací o této problematice? Kontaktujte nás tímto formulářem a my se s Vámi spojíme.

 
 

Kontaktní formulář


 *


 *



* povinné údaje
klientská zóna
e-mail
heslo
Zobrazit aktuální akci